Na koho novelizace dopadá

Citované ustanovení dopadá na tzv. stavebního podnikatele (odst. 1. cti ust.), jak jsou specifikováni § 14 písm. d) stavebního zákona č. 283/2021 Sb. (stavebním podnikatelem je osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle živnostenského zákona), který při provádění stavby, změně nebo údržbě dokončené stavby anebo při odstraňování stavby zajišťuje plnění prostřednictvím poddodavatele (subdodavatele). Za poddodavatele se považuje též agentura práce, která pro provádění činností podle věty druhé k dodavateli jako uživateli dočasně přidělila své zaměstnance.

Pokud bude při plnění smlouvy o dílo na stavební práce, které je poměrně široce vymezené, použit jakýkoliv subdodavatel, pak dodavatel, ručí za výplatu mezd zaměstnancům svého subdodavatele. Při vícestupňovém subdodavatelském vztahu ručí hlavní dodavatel zaměstnancům všech subdodavatelů, tedy i subdodavatelům svého subdodavatele. U hlavního dodavatele tak vzniká poměrně široké ručení zaměstnancům subdodavatelů bez toho, aniž by případně musel znát tyto subdodavatele.

Rozsah ručení

Obsahem ručení je zaplacení mezd zaměstnanců subdodavatele dodavatelem v rozsahu, v jakém se tito zaměstnanci subdodavatele podíleli na smluvním plnění pro dodavatele, a to až do výše minimální mzdy. Horním limitem je tak minimální mzda zaměstnance subdodavatele. Pro určení minimální mzdy platí ust. § 111 ZP ve spojení s nařízením vlády 567/2006 Sb. v platném znění. Toto ručení se vztahuje i na odměny z dohod.

Postup zaměstnanců a ručitele

V případě, kdy subdodavatel jako zaměstnavatel nevyplatil mzdu svým zaměstnancům do konce období splatnosti mzdy, tedy do skončení kalendářního měsíce následujícího po měsíci, za který zaměstnanci vzniklo na zaplacení mzdy právo, má zaměstnanec právo písemně vyzvat ručitele k zaplacení výplaty, a to do 3 měsíců od splatnosti jeho mzdy. Obsah výzvy je upraven odstavcem 4. citovaného ustanovení.

Novelou ZP se doplňuje i informační povinnost zaměstnavatele vůči zaměstnanci týkající se ručení. Konkrétně pak ust. § 279 ZP se doplňuje o nové ustanovení: j) ručení podle § 324a, osobách ručitelů a jejich změnách, včetně podmínek, lhůty a postupu pro uplatnění práva vůči ručiteli, a to před zahájením práce na smluvním plnění. Subdodavatel tak bude před započetím provádění díla pro svého dodavatele povinen informovat své zaměstnance o osobě ručitele (vymezením identifikace svého dodavatele) a všech podmínkách pro uplatnění práva zaměstnance vyplývajícího z ručení. Při zahájení prací na další dodávce pro jiného dodavatele je subdodavatel povinen rovněž informovat o tomto novém dodavateli. Zaměstnanec tak za předpokladu splnění notifikační povinnosti zaměstnavatele bude schopen se svého práva z ručení poměrně úspěšně vůči dodavateli domáhat.

Dodavatel jako ručitel je povinen vyplatit mzdu zaměstnanci, který jej vyzval k plnění z ručení, a to do 10 dnů ode dne doručení výzvy. Zároveň provede povinné mzdové odvody a sdělí subdodavateli výši plnění poskytnutého jednotlivým zaměstnancům. Stejnou informaci sdělí i dalším ručitelům, pokud jsou mu známi.

Regres z ručení

V případě splnění ručení zaměstnancům subdodavatele, má dodavatel vůči subdodavateli právo na zaplacení toho, co splnil jeho zaměstnancům. S touto pohledávkou za subdodavatelem však může nakládat bez omezení (lze jí postoupit či započíst, když tomu nebrání kogentní ustanovení §144a a §346d ZP).

Jak zamezit vzniku ručení

Novela ZP upravuje jedinou možnost, kdy ručení ze zákona nevzniká. V případě splnění podmínek uvedených níže nevznikne dodavateli ručení nejen vůči zaměstnancům svého subdodavatele, ale ani k vůči zaměstnancům subdodavatelů na nižších stupních dodavatelského řetězce. Podmínkou pro eliminaci vzniku ručení je, aby při zahájení prací na díle, poskytnul subdodavatel dodavateli tyto doklady, prokazující, že subdodavatel nemá:

• nedoplatek na pojistném a penále na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
• nedoplatek na pojistném na veřejném zdravotním pojištění,
• a zároveň doklad o tom, že subdodavateli nebyla v období 12 měsíců předcházejících zahájení realizace smluvního plnění pro dodavatele pravomocně uložena pokuta vyšší než 100 000 Kč za porušení povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů.

Zatímco u prvních dvou dokladů nebude s jejich zajištěním větší problém, pak u třetího z nich se bude potřeba obrátit na inspektorát práce s žádostí o poskytnutí potvrzení. Otázkou je, jak rychle bude inspektorát práce připraven takové potvrzení poskytnout.

Doklady prokazující splnění podmínek nesmí týt starší 3 měsíců. Zákon ukládá povinnost doklady předložit při zahájení prací. Pak bude nezbytné ze strany dodavatele si tyto vyžádat nikoliv při uzavření smlouvy, ale až k okamžiku, kdy má subdodavatel na dílčí práce nastoupit.

Přechodná ustanovení

Dle přechodných ustanovení platí, že Ručitel neručí podle § 324a odst. 1 a 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, za mzdové nároky, na které vzniklo zaměstnanci právo před nabytím účinnosti tohoto zákona. Ručení se tak uplatní na mzdové nároky vzniklé po 1.1.2024, tedy zpravidla na mzdy za měsíc leden 2024.

Závěr

Jelikož se jedná o zcela nový institut pracovního práva, praxe bude přinášet celou řadu otázek spojených s jeho aplikací.

Doporučením pro stavební dodavatele tak je, jednak znát všechny své subdodavatele a případně i další subdodavatele v řetězci a zamezit vzniku ručení shora uvedeným postupem.